Zdeněk Los a jeho dobrodružné príbehy

Zdeněk Los je pôvodom moravák, ktorý žije už viac ako 40 rokov na ranči na okraji divočiny v Pobrežních horách Britskej Kolumbie (Kanada). Miluje hory, lesy, rieky, jazerá aj oceán. Za desiatky rokov prežil veľa dobrodružných aj loveckých príbehov. Živí sa chovom na svojom ranči, kde musí svoje zvieratá strážiť pred medveďmi, vlkmi, pumami a inými šelmami. Dosiaľ vydal štyri knihy svojich zážitkov pod názvom “Dobrodružné příběhy z kanadských hor a pralesů”. Na jeseň t. r. je v pláne piate pokračovanie.

Prinášame úryvok z príbehu “Nebezpečné setkání” (prvý diel Dobrodružných příběhů z kanadských hor a pralesů).

Náhle, bez jakéhokoliv varování ke mně dolehl pronikavý, srdcervoucí zvuk, který trval asi deset vteřin. Horské svahy kolem mně ztichly. Prohlížel jsem dalekohledem okolní louky, ale nespatřil jsem ani člověka ani zvíře schopné tak žalostného a bolestivého křiku. Trochu jsem znervozněl a dál si systematicky prohlížel okolní svahy. Co to mohlo být?  Pocit bezpečnosti a pohody náhle zmizel. Nedaleko ode mne muselo být něco nebo někdo vážně zraněn. Ani modrá obloha a teplý vánek mně nedokázali vrátit ten pocit pohody co mě provázel před pár minutami. Mám se vrátit nebo jít dál? Deset vteřin je velmi dlouhá doba poslouchat tak krutý zvuk. Teprve po chvíli přemýšlení jsem si byl téměř jistý odkud to žalostné naříkání pocházelo. Pode mnou byla travnatá mísa s několika velkými šedými balvany. Zdálky vypadaly jako stádečko slonů.To bylo jediné nepřehledné místo v okolní krajině a někde za těmi sloními balvany se asi odehrála tragedie. Klid trval několik minut a vše živé se vrátilo ke svému běhu života. Horské svahy mají krátkou paměť.

Byl jasný, pozdní zářijový den na alpských lukách, které se nalézají na východ od jezera Duffy v povodí horské říčky Van Horlick.  Přecházel jsem přes příkrý svah, pokrytý velkými balvany, ostrůvky hnědé trávy a trsy zvadlých květin, jejichž nahořklá vůně naplňovala teplý dopolední vzduch, Několik set metrů pode mnou byly poslední skupinky kosodřeviny a ještě níž bylo vidět první zakrslé stromy. Výhled na hory byl téměř neomezený. Daleko na západ se tyčilo několik štítů co i koncem léta byly pokryté sněhem.

Už jen ze zvyku jsem očima pročesával svahy kolem dokola a najednou jsem, několik set metrů pode mnou v té míse zpozoroval pohyb. A pak jsem je uviděl na okraji Sloních balvanů. Byli tři. To velké zvíře, které mně sledovalo, začalo běžet nahoru po svahu a mířilo mým směrem.  Kam ta mevědice tak rychle běžela? Vypadalo to, že naše trasy se protnou asi dvě stě metrů přede mnou. Bylo velmi vzrušující se dívat, jak se hnala do prudkého svahu jako lovící čítah. Ten výbuch energie jejiho masivního těla byl úžasný. Začal jsem rychle hledat foťák, ale pak jsem se zastavil. Napadlo mě, že medvědice něco lovila, neboť nechala svá medvíďata dole mezi Sloními balvany a sama šla na lov. Bylo to velmi napínavé! Bylo úžasné vidět grizzlyho lovit! To se mě ještě nestalo. Ne každý má takové štěstí. Doufal jsem, že ji budu moci zblízka vyfotit.

Vtom mě ale napadla hrozná myšlenka! Ano, medvědice určitě lovila, jenže ona lovila mě! Ty fotky by snad byly moje poslední. Počáteční vzrušení se rychle změnilo v ledový pocit kolem žaludku. Byl jsem úplně bezbranný! Kromě lyžařské hůlky a švýcarského kapesního nože jsem neměl nic, čím bych se bránil. Kolem dokola nebyl žádný úkryt ani žádný strom, na který bych mohl vylézt.

Medvědice pokračovala ve svém běhu neuvěřitelnou rychlostí, zvláště když jsem uvážil příkrý svah, po kterém běžela. Brzy dosáhla moji výšku a obrátila se směrem ke mně, aniž by zpomalila. Naopak! Její tempo se zrychlilo. A teď už jsem neměl žádné pochyby o tom, co se přede mnou odehrávalo.

Volný písek a štěrk pod jejími tlapami se sypal svahem dolů, a vítr nesl malé obláčky prachu vzhůru po svahu. Chvílemi mizela v plytkých stržích a potom se objevovala o několik desítek metrů blíž. Ohlížel jsem se k místu, kde jsem obědval, a rozhodl se, že k němu poběžím. Balvan sice nebude velkou ochranou, ale bude mě krýt záda. Moje situace se stávala zoufalejší každou vteřinou. Bylo by velkou chybou utíkat, pokud se na mě dívala, proto jsem počkal pár vteřin, a když zmizela v teréní vlně, rozběhl jsem se. Poté co jsem doběhl k balvanu a podíval se zpět, uvědomil jsem si, že mě viděla běžet. Útěk v přírodě signalizuje strach a slabost. Můj útěk v ní mohl vyvolat instinktivní reakci mě pronásledovat. Stejně jako kterýkoliv jiný dravec zaútočí, pokud vidí svou oběť prchat. Byla nyní asi sedmdesát kroků ode mě a vůbec nezpomalovala. Napadlo mě, že schovat se za balvan by byla osudná chyba. Kdybych se schoval, medvědice by přišla na pár metrů ode mně a existovala šance, že by zaútočila, srazila mě k zemi a držela dole jen svou vahou dobrých dvou metráků. Musel jsem jí ukázat, že se nebojím a že nejsem jedním ze zvířat, co obvykle loví. Silní a odvážní neustoupí ani o krok! ……

V druhom diele príbeh “Falešný poustevník” zavedie čitateľa na opustený ostrov stratený v severnom pralese Britskej Kolumbie. Nájdu autor a jeho part’ák Fred bájnu zlatú bonazu pustovníka, ktorá je roky opradená povesťami a zahalená tajomstvom?

Nevítaní návštevníci v treťom diele je pre zmenu príbeh z farmy. Autor s puškou v ruke sleduje stopy medveďa k vodopádu nad domom. V duchu si hovorí, musím byť opatrný, musím prekvapiť ja jeho a nie on mňa. Autor se zakrádal lesem ako duch a predsa medveďa neprekvapil….

V štvrtom diele, v  príbehu “Smrt v kráteru”, vystupuje skúsený zálesák a lovec Ralph a jeho pes. Roky lovili v krátere sami a vždy sa vrátili na farmu k svojej rodine a priateľom. Až raz se ocitli v situácii, z ktorej nebolo úniku. Do krátera šli loviť dvaja a živý sa vrátil len jeden…

Niečo o Zdeňkovi, vrátane ďalších obrázkov, uverejnil vo svojom poste na facebooku kamarát Petr “Brčo” Šiška.

V rámci našej vzájomnej komunikácie napísal Zdeněk do mailu: “My tu máme malou krizi. Medvědice se porvala s velkým samcem a je pravděpodobné, že to nepřežila. Zůstaly po ní dva sirotci. Celé údolí se bojí toho nejhoršího.” A priložil dve aktuálne fotky. Ďalšie aj s príbehmi na jeho FB profile.

Knihy Zdeňka Losa sa dajú kúpiť “v každom dobrom kníkhupectve”, stačí využiť obľúbený vyhľadávač.

Comments are closed.